1. závod OL MH - Pomezí 5.5.2018
Tuto krásnou slunečnou sobotu se na hřišti v Pomezí sešlo na 31 kolektivů dětských závodníků, aby odstartovali již 7. ročník Okresní ligy Svitavska v požárních útocích. Náš sbor reprezentovalo družstvo mladších žáků a dvě družstva žáků starších.
Mohu říci, že jsme spokojeni, protože každé družstva má pohár, a tak to má být.
Mladší žáci:
5. místo na doplňkové štafetě jen dokazuje, že v rychlosti a šikovnosti rozhodně za okresem nezaostávají. V požárním útoku jim úplně nevyšel ani jeden z pokusů, ale oko odborníka hned poznalo, že se blýská na lepší časy. Výběh ze základny a roztažení hadic je na nejlepší úrovni za poslední dobu, Pája na koši dává vzpomenout na Bivojovy eskamotérské kousky. Borci, vydržte, bez medaile letos rozhodně neskončíte.
Starší žáci B:
jejich 5. místo ze štafety, když porazili i Áčko, to bylo pořádné překvapení a přes nutné nasátí byl požární útok také docela v pohodě. Čas pod dvacet ale pro ně nebude problém a již po prvním závodě jsou v top ten, což je výborné.
Starší žáci A:
Štafeta jim moc nevyšla, ale útok, to už byla jiná káva. Sice skončili těsně druzí, ale jasně ukázali, že jejich vrchol přijde až na Plameni, a o to nám jde. Moc bych pochválil především Thirryho, protože běžet 6 útoků, a to poslední tři ještě v rozmezí 15 minut, to je pořádný záhul. Nemůžeme říci ani slovo a jejich čas - 17,28s a především nejlepší nástřik dne - 15,81s, to je na začátek sezóny prostě bomba. Takže dík celému týmu a je vidět, že i ze sedmého ročníku chtějí naši borci medaili, a to je dobře.
Nakonec děkuju všem pořadatelům, rozhodčím a především Jiříčkovi, na jehož činnost strojníka jsme sklidili obrovskou pochvalu, jak citlivě reagoval na situaci na dráze.
Svět je Lunapark a spravedlnost pro Jamajku.
Václav
P.S.: Protože si za svoje výkony zasloužíte kvalitní materiál, dnes opět z básniček pro Markétku, pohádka O perníkové chaloupce.
děda Václav: O perníkové chaloupce
Tatínek byl dřevorubec,
makal v lese jako blbec.
Kácel stromy, řezal kládu,
živil děti,
ženu,
vládu.
Tesal trámy, stavěl sruby,
už toho měl plný zuby.
Mozolnaté už měl dlaně,
aby stíhal platit daně.
Žena taky žádná sláva,
furt jí večer bolí hlava.
A parchanti vlastně taky,
zajímaly je jen prachy.
Jednou večer táta běsní,
vyhnal děti v porost lesní.
V lese děti začnou tápat,
pod širákem nechtěj chrápat.
"Vylez, Jendo, na ten stromek,
zda nespatříš někde domek."
Jeník volá z velké výše:
"Tam tím směrem stojí chýše."
A tak běží k chaloupce,
postavené na louce.
Máňa křičí: Jeníku,
ten barák je z perníku."
Jeník tomu těžko věří:
"Ty sis zase šlehla peří!"
"To je blbejch otázek,
mám jenom dvě Extáze."
V tom si Jedna všimne stínů,
při zákroku toxi-týmů.
Máňa byla pořád vzpurná,
po zádech jí prošla URNA.
Obhajoba jejich marná,
v té chaloupce byla varna.
V čučáku však je jim svatě,
než se upéct na lopatě.