I Pomezí kráčí s okresem
Jak jsem se zmínil v předchozím článku, počet našich mladších žáků se výrazně snížil. I Pomezí kráčí se světem, protože se jedná o trend celookresní a my, bohužel, nejsme výjimkou.
Takže může následovat pouze lehké zamyšlení.
Největším překvapením v rámci tohoto trendu byla na jaře zpráva, že Sádečtí, kteří měli tři družstva mladších žáků, najednou neměli koho přihlásit do jarní části hry Plamen. Tehdy mně to připadalo jako utopie, ale i my jsme teď na podzim najednou zjistili, že nemůžeme poslat do ZPV dvě pětice sportovců, protože je jednoduše nemáme. Najednou skončilo 7 závodníků. Je to pro mě šok, ale více mě zaráží, že se tuto skutečnost musíme doslechnout od těch zbývajících, nikdo z rodičů nemá tu morální odpovědnost a neřekne, že jeho dítě baví něco jiného. Já se s tím vyrovnám, ale je to sprosté vůči zbytku týmu.
Ale mě to pouze potvrzuje skutečnost, že mladší žáci, bohužel, žádný tým, čí lépe řečeno, kolektiv, nikdy nebyli.
V kolektivu mladších žáků zbyli jen ti skalní a vlastně ti, které hasičina baví. Ovšem je to zase lepší pro práci vedoucích a ostuda pro odpadlíky, že na tréninky dochází i Kája, který podzimku běžet nemůže. Ale je to náš člen a my jsme na něho hrdí.
A jak se to stalo, že tolik dětí skončilo?
Jedna slečna dává přednost jinému sportu, ale protože nebude chodit na náš kroužek, nebude tam chodit ani druhá a třetí, protože tam chodily kvůli té první. A čtvrtý a pátý tam chodil kvůli třetí a tak dále.
Můj názor jako vedoucího je k tomuto jasný -
pokud někam chodím, tak by mě to mělo bavit, zajímat, měl bych se pro smysl kroužku nadchnout. V žádném případě by k nám neměl nikdo chodit jenom proto, aby si tam pokecal či viděl s kamarádem. Hasičina jako taková, má totiž jiný smysl, jiný cíl i jinou ideu. Ale to by, alespoň ti dospělí, měli vědět.
Druhá věc je ta, že činnost dětí je stále víc a víc ovlivněna finančními prostředky. Nám se po 15 letech tréninků rozsypaly dvě překážky, což je 50.000 Kč, tedy celá obecní dotace. Musíme šetřit, abychom mohli na jaře vůbec trénovat. Proto nemůžeme jezdit se všemi, ale jenom s dětmi, jejichž činnost mohu poté prezentovat, až budu chtít další dotaci. Přál bych vám, aby jste jako já seděli na odstřelové židli a vysvětlovali proč potřebuju na činnost dětí peníze. Názor a "radu" nejmenovaného zastupitele - tak nejezděte na všechny závody se všemi dětmi - právě asi přinesl potřebné "ovoce". Za pár let nebudou mladí hasiči stát ani korunu, protože prostě nebudou. Byl-li toto něčí cíl, tak blahopřeji, jsme na nejlepší cestě tohoto dosáhnout. Radši jsme byl nemorální a neetický vedoucí, ale tohoto jsem dosáhnout nechtěl.
Neodpustím si dovětek, že rozhodně nikdo z vedoucích nebude chodit po vesnici a přemlouvat rodiče, zda nechtějí děti dát do kroužku. Když to rodičům vyhovuje, tak ať děti sedí doma u počítačů a mobilů.
A závěrem místo obligatorního Svět je Lunapark a spravedlnost pro Jamajku připomenu bonmot z jedná naší prezentace
"na nepřízeň a neslušnost druhých, závist a podrazy my se*eme, my nejsme jenom mladí hasiči, my jsme Plameňáci z Pomezí!!!"
Haj pípl
Václav